Intro: [Emi,Edim,Emi,H7]

#. [Emi]V rohu [Edim]náměstí, [Emi]kousek [D7]od nádraží,
[Emi]pod černým [D7]baldachýnem [G]ko[A]mínem [H]vytvořeným,
[Emi]němá [Edim]bolestí [Emi]stála [D7]nad drenáží
[Emi]Madona s [D7]mrtvým synem [Emi]umučeným.

#. Stála zmatená nenadálým hlukem,
na ruce déšť jí padal jak slzy velekněze,
trochu zděšená podnapilým plukem,
[Emi]co vůbec [D7]nevy[G]pa[A]dal [H7]na vítěze.

R: [Emi]Stojíce [D7]u Piety [Emi]kouřili [D7]cigarety
[Emi]a šnapsem [D7]žízeň hnali [G]kilo[A]metr [H]klusem,
[Emi]kuplety z [D7]kabaretu [Emi]zpívali [D7]pro Pietu,
[Emi]a když je [D7]dozpívali, [G]otřás[A]li se [H]hnusem.
--->
#. Měli monstrance cestou nakradené
a snímky pro rodiny, jež léta neviděli,
místní sebrance, válkou nakažené,
tu trochu zeleniny záviděli.

#. Holky z ulice trochu pomuchlali
a pak jim zaplatili držadlem bajonetu,
sklady munice pečlivě zavírali,
a pak se posadili pod Pietu.

R: Sedíce pod Pietou cpali se omeletou,
hlasitě nadávali na pitomou nudu,
čmárali po Pietě pozdravy Mariettě,
kterou si půjčovali, neznajíce studu.

#. Jednu neděli polní zabalili,
poslední pohlednici příbuzným odeslali,
potom odjeli, aniž zaplatili,
na cestě železnicí usínali.

#. Nikdo neplakal, nikdo nelitoval,
nikoho nebolelo, že jeli bez loučení,
někdo přitakal, jiný poděkoval,
nikomu nescházelo poroučení.

R: A jenom pod Pietou holčičku pětiletou
písmena zaujala načmáraná křídou,
[Emi]číst se však [D7]neučila, [Emi]tak nápis [D7]pohladila,
[Emi]písmena rozmazala, zbytek umyl déšť,
zbytek umyl déšť, zbytek umyl déšť [Enu6, Emi9/6]