R: [Hmi]Jede jede rytíř, [D]jede do kraje [A]Nové dobrodružství [Hmi]v dálce hledaje Neví co je bázeň, neví co je strach Má jen velké srdce a na botách prach #. [G]Jednou takhle v neděli, [F#]slunce pěkně hřálo Bylo kolem poledne, když tu se to stalo [G]Panáček uhodí [A]pěstičkou do stolu: Dosti bylo pohodlí a plnejch kastrólů! [Hmi]Ještě dneska stůjcostůj [A]musím na cestu se dát [G]Tak zavolejte sloužící a [F#7]dejte koně osedlat! R: Jede jede rytíř, jede do kraje ... #. Ale milostpane! spráskne ruce starý čeledín Ale pán už sedí v sedle a volá s nadšením: Má povinnost mi velí pomáhat potřebným Ochraňovat chudé, slabé, léčit rány nemocným Marně za ním volá stará hospodyně: Vraťte se pane, lidi sou svině! R: Jede jede rytíř, jede do kraje ... ---> #. Ale sotva dojel kousek za městskou bránu Z lesa na něj vyskočila banda trhanů Všichni ti chudí, slabí, potřební - no chátra špinavá Vrhli se na něj a bili ho hlava nehlava Než se stačil vzpamatovat, bylo málem po něm Ukradli mu co kde měl a sežrali mu koně R: Jede jede rytíř, jede do kraje ... #. Vzhůru srdce! zvolá rytíř, nekončí má pouť Svou čest a slávu dobudu, jen z cesty neuhnout! Hle, můj meč! (a zvedl ze země kus drátu) A zde můj štít a přílbice! (plechovka od špenátu) Pak osedlal si pavouka, sed na něj, řekl Hyjé! Jedem vysvobodit princeznu z letargie R: Jede jede rytíř, jede do kraje ... #. A šíleně smutná princezna sotva ho viděla Vyprskla smíchy a plácla se do čela Začala se chechtat až jí z očí tekly slzy To je neskutečný, volala, jak jsou dneska lidi drzý! O mou ruku se chce ucházet tahle figůra Hej, zbrojnoši, ukažte mu rychle cestu ze dvora! R: Jede jede rytíř, jede do kraje ... #. Tak jede malý rytíř svojí cestou dál Hlavu hrdě vzhůru - on svou bitvu neprohrál I když král ho nechal vypráskat a drak mu sežral boty A děvka z ulice mu plivla na kalhoty Ve světě kde jsou lidi na lidi jak vlci Zůstává rytířem - ve svém srdci R: Jede jede rytíř, jede do kraje ...