#. [Ami]Země je rudá od krve [G]a mlčí stromy v [Ami]Nazaretu, 
dnes naposled i poprvé - [G]jak v neskutečném [Ami]kabaretu, 
[C]jsme příliš slábi ve víře, [Ami]byť třeba [G]Krista [F]na kříž [E]vlekou, 
[C]vždyť zabijí-li pastýře, [Ami]pak se i [G]ovce [Ami]rozutekou. 

#. Kříže se tyčí k měsíci a trny zdraví Mesiáše, 
v zahradě pějí slavíci, je noc, jež čeká na Jidáše, 
měsíc se třpytí perletí, a třeba věrnost přísaháme, 
teď podruhé i potřetí Krista i sebe zapíráme. 

Rec: Zapřeme poprvé - ruce se dosud chvějí, 
     zapřeme podruhé, chválíce beznaději, 
     potřetí zapíráme už jen tak, ze zvyku, 
     a slzy polykáme, pláč místo výkřiku. 

#. Země je rudá od krve, kokrhá kohout v Galileji, 
vždy znovu a vždy poprvé prosíme s Petrem o naději, 
jsme příliš slábi ve víře a svatou pravdu na kříž vlekou, 
[Ami]vždyť zabijí-li pastýře, [G]jsme ovce, jež se [Ami]rozutekou ...