#. Nej[G]líp se máš, dokud ležíš v kočár[D]ku, 
to se život nejvíc usmí[G]vá, 
později holka s mašlí sní ti po[C]lárku 
[G]a začneš chápat, jak to [D]v světě chodí[G]vá. 

Ref:
[G]To vadí, to vadí, 
[Hmi]že ta [Emi]láska [G]ráda nohy [D]podráží[G], 
to vadí, to vadí, 
[Hmi]že ta lás[Emi]ka tí[G]ží víc než [D]závaží.[G] 

#. V parku ti pak bere věci na hraní, 
všichni se tý holky zastanou, 
když ji zbiješ, musíš dělat pokání, 
a začneš chápat věčnou pravdu nepsanou. 

Ref:

*: [C]Ty marně čekáš [G]potají svůj den, 
[C]čeká tě osud loka[G]jí, ta věčná [D]služba jedný z žen. 

#. Pak ta holka jednou mašli vymění 
za paruku v barvě havraní 
a ty z toho jako socha zkameníš 
a začneš chápat, že to láskou zavání. 

Ref:

#. Začneš toužit po svým modrým kočárku, 
když ti holka s jiným uniká, 
zkusíš hledat štěstí v plném pohárku 
a začneš chápat, že se marně neříká. 

Ref: