#. [Ami]To je město, nad kterým jsem [Dmi]dávno zlomil hůl. Jako kámen, [Ami]co se řítí [E]do hlubiny. [Ami]Vášeň, děvka špinavá, sype [Dmi]do očí všem sůl, pak utopí [Ami]v moři slzí [E]všechny viny. #. Zahradník, ten nejvyšší, trávu poseká, proto, aby další trávník rostl znova. Á, už slyším píseň přichází z daleka. Její obsah děsí, i když nemá slova. Ref: [Dmi]Udeří-li bouře, nezná [Ami]slitování. [Dmi]Vinu nevinu v hmoždíři [Ami]rozdrtí. [Dmi]Konec je všem marným touhám [Ami]po poznání, [Dmi]vesmírná tlama je vždy [Ami]při chuti. #. Za záclonu oken noci nikdo nevidí, oči hvězd se vysmívají lidským láskám. Štěstí bydlí většinou daleko od lidí a děti se posmívají vašim vráskám. #. Nad starostí dospělých hlavou zavrtí, netuší, že osud přede svoje cesty. Nepřemýšlí nikdy o životě o smrti, bez starostí prožívají první křesty. Ref: Ref: