Jakub: [Ami]Á, starý kamarád, [G]rybářů král. 

Štěpán: [Ami]Nemám teď náladu, [B]abych se [Ami]smál. 
[Ami]Mě podvedli [F]zas a teď přišel [Ami]čas, 
abych si konečně [G]postěžoval[Ami]. 

Jakub: Špatně je nahoře zaplakati. 
Starosta nikdy sluchu nedá ti. 

Štěpán: I on je z Ostrova! 

Jakub: Doba je taková. 
Musíš se s tím po svém srovnati. 

Každej má místo svý na tý zemi. 
I já jsem pošlapán, haněn všemi. 
To osud zas dal někomu šach. 
Na srdci jizvy a v kapse máš strach.. 

Život je kámoš a hajzl a šmejd, 
tu slunce zasvítí tam začne lejt! 
Děláš co umíš a stejně pak čumíš. 
Tak zavři oči a nech to bejt! 

Radost měj, že slunce zasvítilo. 
Není tak zle, aby hůř nebylo. 
Já, Jakub od brány do bitvy prohraný 
vytáhnu zas i kdyby sněžilo. 

Oba: Život je kámoš a hajzl a šmejd, 
tu slunce zasvítí tam začne lejt. 
Děláš, co umíš a stejně pak čumíš. 
Tak zavři voči nech to bejt. 

Štěpán: Tak zavřu [Ami]oči a [G]nechám to [Ami]bejt.