[Dmi, B7, A]
1. Do čtverce [Dmi]patia stín [B7]padá [A7]mezi [Dmi]slova,
 mlčíme [F]ty i já, pak [C]promluvíme [Dmi]znova,
život je [Gmi]prožitý a v [C]rohu mlčí [Dmi]běsi,[B7]
 mluvíme [Dmi]já i [B7]ty, a [A]nerozumíme [A7]si. [Dmi]

2. Zšeřelou krajinou jde žebrák žití mého,
 já myslím na jinou, ty myslíš na jiného,
 zraněný pária a pýcha baronesy,
 mluvíme ty i já, a nerozumíme si.

®: Dva [C]u jednoho stolu nad vázou s květinami,
 dvě [Gmi]písně, lhané v mollu - dvě [Dmi]lodi mezi krami,
 a [B]slina z dračí tlamy ve [Dmi]sklínce alkoholu,
 tím [B]více jsme tu sami, čím [A]déle jsme tu spolu,
 ta da da ...[B7, Gmi, A, A7, Dmi, B7, Gmi, A, A7, Dmi7/6]

3. Za řevem diskoték a světa,kde se vraždí,
 jsme blízko na dotek, a přece oba za zdí,
 myslíce na city, jež byly kdysi kdesi,
 mluvíme já i ty, a nerozumíme si.

4. Za slovy slova jdou a nevydají větu,
 pod tlící hromadou nedarovaných květů,
dekretů na byty a dýchaného smogu
 mlčíme já i ty v dvojitém monologu.

®: Jen slina z dračí tlamy ve sklínce alkoholu,
 tak neskonale sami, tak nekonečně spolu,
 dva u jednoho stolu, dvě lodi mezi krami,
 je předaleko k molu a temno nad vodami,
 ta da da ...