1. [C] Míle a [F]míle jsou [C]cest které [Ami] znám,
 jdou [C]trávou a [F]ůbočím [G]skal,
 jsou cesty zpátky a jsou cesty tam
 já na všech chci s vámi stát.
 Proč ale blátem nás kázali vést
 a špínou nám třísnili šat...

R: To [F]ví snad jen [G]déšť a [C]vítr kolem [Ami]nás,
 ten [F]vítr co [G]právě začal [C]vát.

2. Míle a míle se táhnou těch cest
 a dál po nich zástupy jdou.
 Kříže jsou bílé a lampičky hvězd
 jen váhavě svítí tmou.
 Bůh ví, co růží jež dál mohli kvést
 spí v hlíně těch práchnivých blat...

R: To ví snad...

3. Dejte mi stéblo a já budu rád
 i stéblo je záchranný pás.
 Dejte mi flétnu a já budu hrát
 a zpívat a ptát se vás:
 proč jen se účel tak rád mění v bič
a proč že se má člověk bát ?

R: To ví snad ...