Aleš Brichta: Slečna závist

1. Ami 
Ta dívka u oltáře, co pohled tvůj teď váže

skrýt G 
závist zkouší za 
Ami 
vlastním bohatstvím.

Má krásu, moc I slávu, přesto vidíš, že se trápí,
když tvář zakrývá jí závoj z černejch pavučin.

R: Ami G Ami Ami G Ami 
Áá…


2. Proč přišla takhle zrána a co si žádá u pána,
že svíčku drží v dlaních, tiše obchod nabízí.
Bože vyslyš moje přání, jak neřekneš svý ANO mi,
tak ďáblu ruku podám, když mi pomoc přislíbí.

R: Áá …

3. No jen řekni, dám ti to co chceš, já věřím, ty to dokážeš,
slib krví potvrdím, jen dej ať nikdo nemá víc.
Mě pálí, když je kdokoli s víc štěstím se vším cokoli,
co zrovna nemám já, ať radši sama nemám nic.

R: Áá …

4. Teď otáčí se s nevolí, jak ďáblu podpis zabolí,
už do rysů jí kreslí vrásky z duše šedivý.
Pak konečně k nám promluví, skřek havraní tu zakrouží
a mezi námi hledá, svoji oběť vybírá.
Když ne mě radši nikomu a slova nejsou k ničemu,
to slečna závist vstoupila zas do někoho z nás.

R: Áá …