Karel Kryl: Píseň pro blbouna nejapnýho

1. SAmi 
amička blbouna n
E 
ejapnýho

kráčela z Berouna dAmi 
o Slanýho,

žDmi 
e prý se na krásku n
Ami 
epromění,

dDmi 
okud jí nezazní z k
E 
urníku kuropění.

2. Chtěl jsem si dokázat přesvědčení,
že bych měl ukázat vysvědčení,
páč jsem vždy prospíval v zoologii,
tak jsem jí zazpíval tuhletu melodii.
R: SA 
rdce mi v těle plesá t
E 
ichým hlasem břehulky,

zA 
e Skalnatýho plesa n
E 
esu pro vás křehulky,

tA 
okám jak t
A7 
etřev hluchý s k
D 
omplexem vzdělance,

A 
ač nejsem Jiří Suchý, zp
E 
ívám vám r
A 
omance:

pro vás, slečno DE 
idová, zn
D 
í ta p
E 
íseň l
A 
idová,

připadá vám E 
asi snadné č
A 
ekat, až vám n
E 
a hřbet spadne

mA 
ísto št
D 
ěstí p
E 
odkov
A 
a nebo kostka ž
E 
ulov
A 
á.

Rec: BAmi 
lboun nejapný, latinským jménem Didus ineptus, pták tělem husa, křikem orel, provokoval anglické námořníky na E Ami E

ostrovech do té míry, že byl vyhuben.
3. Se slečnou Didovou Ineptovou
prošli jsme alejí jabloňovou,
když potom kohouti kokrhali,
to byste Didovou určitě nepoznali.
4. Když jsem jí zajíce chytil lase-m,
řekla mi "drahoušku" orlím hlasem,
"nepatřím ke ptákům masožravým,"
na což jí povídám:"Jste husa, to vám pravím!"
R: + pA 
am pa
D 
 .
E 
..
A 
 
D 
 
A