Miloslav Dohnal: Divoký koně

1. Emi 
větrných plání, zro
D 
dil se den

C 
dál slunce pálí jak dř
H7 
ív,

E 
kopyta tepou o ztvr
D 
dlou zem

vH7 
 krajině černejch hří
Emi 
v.


2. Na kraj si sedá zlověstný stín
smrt číhá nad plání,
svůj cíl si hledá lesk karabin
a jezdců volání.

R: To Emi 
anděl smrti vzal do 
D 
rukou kříž

o život černejch hřív začH7 
ali hrát,

Emi 
slunce stoupalo k 
D 
západu blíž

C 
do hřmění di
D 
vokých s
Emi 
tád.


3. Splašený stádo šílenej strach
svou krví zaplatí,
dál cestu cloní zvířenej prach
zpátky se nevrátí.

4. Utichly rány a koní cval
až jednou budem se ptát,
kdo čerých hřívám,proč život vzal
odpověď nebudem znát.