Wabi Daněk: Mávej

R: E 
Mávej, mávej, mávej, mávej, mávej, mávej 
E7 
jen, 

nic A 
nepomůže, že tu stojíš sama skoro celej 
E 
den, 

tak jen si H7 
mávej, mávej, 
A 
mávej, mávej a 
E 
dávej 
A 
sbo
E 
hem. 

1. Jó, A 
nemáš, holka, páru, jakej pocit mám, 

když E 
prásknu do kočáru a rukou zamávám 

H7 
cesta už mě zdraví a říká mi "těpic", 

tak E 
tohle je to pravý, jó, 
H7 
já už nechci 
E 
víc. 

R: 
2. Jó, prošlapaný boty, pingl, tulácká hůl 
a na jazyku noty a pod pažema sůl 
a cesta, která mluví a říká: jenom pluj, 
a žlutý pero žlůví, jó, to je život můj. 
R: + tak jen si H7 
mávej, mávej, 
A 
mávej, mávej a 
E 
dávej 
A 
sbo
E 
hem …