Greenhorns: Netoužím po lustrech z křišťálu

Emi G D Emi G D 

Můj D 
vlak má z jisker 
Hmi 
nad komínem 
D 
květ 

zvuk D 
výhybek mi 
Hmi 
stáčí pohled 
D 
zpět 

o moc Emi 
bohatší se 
G 
vracím z toulek 
D 
svých 

nesním o Emi 
přepychu a
G 
 mám na rtech 
D 
smích 


Znám dálnice i světla velkých měst 
má kytara zná tóny dlouhých cest 
rytmus vlaků i blues lopatkových kol 
všechny písně které vrací klenba hor 

R: Už D 
vím proč lidé 
Hmi 
sní když píseň vlaků zní 

G 
vidím měsíc mezi mraky 
A 
plout 

znám D 
cesty po nichž 
Hmi 
musí člověk 
D 
jít 

D 
údolí kde 
Hmi 
písně mohou 
D 
znít 

proudy Emi 
řek co mají 
G 
lesky korá
D 
lů 

a tak Emi 
netoužím po 
G 
lustrech z křišťá
D 
lu 


Emi G D Emi G D 

R: Už vím proč lidé sní když píseň vlaků zní 
a vidím měsíc mezi mraky plout 
můj vlak je ten ve kterém můžeš snít 
má dlouhou kolej jako bílou nit 
v něm myslím na to všechno co mám rád 
když vidím měsíc nad kolejí plát 

D Hmi D Hmi D Emi G D Emi G D 
( sólo sloka ) 

R: už vím proč lidé sní když píseň vlaků zní 
a vidím měsíc mezi mraky plout 
znám cesty po nichž musí člověk jít 
i údolí kde písně mohou znít 
proudy řek co mají lesky korálů 
a tak netoužím po lustrech z křišťálu 
a tak netoužím po lustrech z křišťálu