Spirituál kvintet: Černošské ghetto

1. Jako C 
tenkrát svý mámy slyším 
Emi 
tichej hlas,

jak F 
pohádku mi 
G 
šeptá zas tam v 
C 
ghettu,

jako tenkrát, zase slyším slanej Emi 
vítr vát

F 
na rezavý 
G 
ploty hrát tam v 
C 
ghettu.


R: Jestli se tam G 
vrátíš, jestli se tam 
F 
vrátíš, tak 
C 
dej

F 
na svou šťastnou 
G 
hvězdu ten náš 
C 
kříž,

slabost víru G 
zmáhá, ale to se 
F 
stává lidem 
C 
zlejm,

F 
nedívej se 
Emi 
za sebe a z 
Dmi 
ruky nehá
G 
dej, tak to 
C 
bejvá.


2. Jen nechutná ti chleba jíst
a umírá se na závist tam v ghettu,
zdi čas smejvá, tak marný je chtít na ně psát,
když není dům, co směl by stát tam v ghettu.

R: G 
Každý žije ve svým ghettu 
F 
se svou pravdou 
C 
sám,

jen F 
hudba zní, když 
Emi 
poslední čas na 
Dmi 
prach se promě
G 
ní,

jak už tolikC 
rát.


3. Zase slyším slanej vítr vát
a na rezavý ploty hrát tam v ghettu,
jako tenkrát svý mámy slyším tichej hlas,
jak pohádku mi šeptá zas tam v ghettu,
tam v ghettu, tam v ghettu …