Poutníci: Až uslyším hvízdání

Emi 
Pověz mi, můj příteli, co 
D 
uděláš, když rozdělí

tě s C 
někým 
D 
jeho 
Ami 
smích jak žhavý 
Hmi 
klín,

Emi 
a on si myslí, jak se zdá, že 
D 
postačí, když zahvízdá,

hned C 
něhou 
D 
změkneš 
Ami 
jako para
Hmi 
fín.


®1: G 
Až uslyším 
C 
hvíz
G 
D 
ní,

C 
až uslyším 
F 
hvíz
C 
G 
ní, 
G 
 

až uslyším C 
hvíz
G 
D 
ní,

Ami 
ukryji své zklamání za 
G 
nekonečnou hrou a mlhou 
D 
ranní,

Ami 
ukryji své zklamání za 
G 
rozzářenou tvář a pous
D 
mání,

Ami 
ukryji své zklamání a 
G 
vezmu jeho hlavu do svých 
D 
dlaní.
Emi 
 


A pověz mi, jak lámeš mříž, co uděláš, když nevěříš,
že kroužkovaní ptáci zpívají,
oni hvízdají a pyšní jsou, že létat mohou nad tebou
a na zemi ti z ruky zobají.

®2: Až uslyším hvízdání, až uslyším hvízdání, až uslyším hvízdání,
ukryji své zklamání za nekonečnou hrou a mlhou ranní,
ukryji své zklamání za rozzářenou tvář a pousmání,
ukryji své zklamání a narovnám jim křídla, když se zraní.

Poslyš, když mi nevěříš, ty také chceš jít stále výš
a slunce je tak zlaté, až se vlní,
pak se můžeš, když chceš výš, spálit víc, než pochopíš,
a budeš rád, když nenajdeš jen trní.
®1: