Kamelot: Zpátky o pár let

1. Je to zpáG 
tky pár let, sedm, 
G/F# 
šest nebo pět, kdy 
Emi 
ruku mou vzal,

kluk s G 
harmonikou, co vo
G/F# 
něl arnikou, mi ko
Emi 
šili dal,

když proC 
močená, v dešti 
C/H 
ubrečená, jsem če
Ami 
kala dýl

D 
na vlak, co odjel, a 
C 
poslední podběl se v 
G 
mokru zavil.


2. Řekl: "Chceš se mnou jít, vodu z dlaní mi pít a milovat zem,
z mlhovin spletu šál, tebe v něj zamotám jak dítě do plen,"
Já řekla: "Tak pojď, svět je veliká loď, co přístavy má,"
pak hodiny ve zdi skřížily pěsti, a co bylo dál?

3. Z pastvin do lesa hloub šli jsme pšenicí plout jak kapitán Cook,
slunce ztratilo dech, vodou nasákl mech a džíny na dluh,
noc přešla k ránu a do větví stanu už nakoukl den,
on zmizel jak pára, já zůstala sama a zbyl jenom sen.

R: Jenže G 
život je trysk, prachy, 
G/F# 
risk nebo zisk a 
C 
honička slávy,
Ami 
 

co G 
kůži nám dře a 
G/F# 
do očí lže a 
C 
motá nám hlavy,
Ami 
 

tak C 
utíkám zpět, třeba 
Ami 
obejdu svět

C 
najdu tě zas jako dřív, 
Ami7 
už mi jede vla
G 
k.


4. Je to zpátky pár let, sedm, šest nebo pět, kdy ruku mou vzal,
kluk s harmonikou, co voněl arnikou, mi košili dal,
když promočená, v dešti ubrečená, jsem čekala dýl
na vlak, co odjel, a poslední podběl se v mokru zavil.