Jarek Nohavica: Osmá barva duhy II

1. ChlEmi 
adná jsou d
D/F# 
ubnová r
Emi 
ána,
D/F# 
 

zEmi 
e slunce je v
D/F# 
idět jenom k
C 
ous
H7 
ek,

vEmi 
e flašce 
D/F# 
od Cinz
Emi 
ana
D/F# 
 

Emi 
úhoři, 
H7 
úhoři tř
Emi 
ou se.

R: Ami 
ichni moji zn
Emi 
ámí teď sp
Cmaj7 
í, sp
Ami 
í, sp
H7 
í doma s manželkami,

zAmi 
ůstali jsme s
Emi 
ami - j
H7 
á a j
Emi 
á.

Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
čAmi 
erná je barva, kterou m
H7 
ám teď nejrad
Emi 
ěji,

jó, je to bída, je to bída, hledal jsem ostrov jménem Atlantida
Ami 
a našel vody, vody, v
H7 
ody, vody, vody habad
Emi 
ěj.

2. Kdyby měl někdo z vás zájem,
uděláme velikánský mejdan,
projdeme tam a zpět rájem
a svatý Petr bude náš strejda.
R: 
3. Pod okny řve někdo: kémo,
každý správný folkáč nosí vousy,
já umím jen písničky v E moll
a prsty jsem si až do masa zbrousil, protože:
R: Všichni moji známí teď spí, spí, spí doma s manželkami,
zůstali jsme sami - já a vy.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
černá je barva, kterou mám teď nejraději,
jó, je to bída, je to bída, hledáme ostrov jménem Atlantida
a nacházíme vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody habaděj.