Jarek Nohavica: Modlitba Francoise Villona

1. DEmi 
okud se zem ještě 
H7 
otáčí,

když smí ještě světlo bEmi 
ýt,

mG 
ůj pane, každému d
D7 
opřej z nás,

co nemohli jsme mG 
ít,

mE 
oudrému jen hl
Ami 
avu přej,

zbF# 
abělému koně třm
H 
en,

šťEmi 
astným přidej p
Ami 
eníze

H 
a na mě se rozpom
Emi 
eň.

2. Dokud se zem ještě otáčí,
je, pane, moc jen tvá,
kdo po moci však jen prahne,
ať z moci nemoc má,
odpočinout štědrému dej
alespoň v tento den,
Kainovi pokání přej
a na mě se rozpomeň.
3. Já vím, že všemu rozumíš,
věřím, žes' moudrosti král,
jak zabitý voják věří,
náš život že v ráji jde dál,
jak věří každý, kdo slyší,
neslyšné řeči tvé,
tak, jako věříme sami
v nevědomosti své.
4. Můj pane, Bože, vidím
zelený tvůj zrak,
dokud se zem ještě otáčí,
až sama to má za zázrak,
když má ještě čas,
když zbývá jí teplo pro oheň,
každému dej něco málo
a na mě se rozpomeň.