Jarek Nohavica: Píseň žárlivého

1. Ami 
išel jsem o dva dny dř
Dmi 
ív, a v
Ami 
edle ní v
E 
álel se chl
Ami 
ap,
EAmi(-) 
 

cvaklo to jak v bedně pDmi 
iv, kd
Ami 
yž jsem ho p
E 
o hlavě kř
Ami 
áp'.

R: HC 
ejha, dokol
Ami 
a, dř
C 
ív než přijde patrol
Ami 
a, lej, l
G 
ej, l
E 
ej,

rAmi 
um mi nalívej, jsem dn
Dmi 
eska nějak ž
E 
árlivej a zl
Ami 
ej, zl
Emi(E) 
ej, zle
Ami 
j.

2. Z hlavy mu kapala krev, ale neměl k ní lézt do kvartýru,
mně když popadne hněv, tak to já potom neznám míru.
R: 
3. Člověk jen vystrčí nos a nestačí říct ani "švec",
a už mu leze kdejakej kos k jeho holce na kavalec.
R: 
4. Za pět let vrátím se zpět, a to ti říkám, holka moje:
nechtěj, abych i tobě šunky zved', až vejdu zase do pokoje.
R: