Karel Plíhal: Sova sněžná

D 
Napadl sníh, tahle 
A 
bílá ti slu
D 
ší,

A 
jenom kolem 
D 
uší ti 
A 
začalo 
D 
tát,

tím, že tě mám vím, že A 
bylo mi 
D 
dáno,

je A 
dobojo
D 
váno, už 
A 
nezůstanu 
D 
sám.

(r): D 
Ať dál při mně v 
A 
tý zimě 
D 
stojí 
A 

D 
láska tak 
A 
běžná jak 
D 
sova 
A 
sněžná,

D 
láska tak 
A 
něžná až 
D 
dojí 
A 

D 
jako sníh 
A 
o Váno
D 
cích.