Karel Plíhal: Vánoční

1. KdG 
yž rozdělám r
A7 
adi
D 
átor 
A7 
ústředního t
D 
opení,

vG 
ykoukne z něj 
A7 
alig
D 
átor 
A7 
a hned zuby v
D 
ycení.

Táže se mě, cG 
o se d
D 
ěje, že se v bytě n
G 
etop
D 
í,

nG 
a zácloně spr
A7 
ostě kl
D 
eje n
A7 
achlazenej n
D 
etopýr.
G 
 

2. Dám jim zatím loknout z flašky jako správnej saniťák,
na nervy si vezmu prášky a zavolám na byťák.
Na byťáku nikdo není, všichni mají teplotu,
tak se řítím po setmění narvat tyčky ze plotu.
3. Jenže plot už v kamnech praská u sousedky Markéty,
zbejvá knížka od Jiráska, psací stůl a parkety.
4. Konečně je v bytě jako po poledni v Africe,
netopýr si sundal sako, pověsil se na klice.
Aligátor spokojeně zapálil si camelku,
prD 
ej dá za to m
G 
ojí ž
D 
eně kus kůže na k
G 
abelk
D 
u,

prej dá za to mG 
ojí ž
D 
eně na Vánoce k
G 
abelk
D 
u,

prej dá za to mG 
ojí ž
D 
eně od Ježíška k
G 
abelk
D 
u …