Karel Plíhal: Vodnická

1. NC 
a starý v
F 
rbě n
C 
ad rybník
Ami 
em

zC 
elený m
F 
užík sed
G 
í,

z tC 
ermosky p
F 
opíjí k
C 
afe s mlík
Ami 
em,

mC 
elanchol
F 
icky hled
C 
í.
F 
 
C 
 
Fmaj7 
 

2. Právě se pohádal se svou starou,
už si s ní neví rady,
a koumá, kolik je to vzdušnou čarou
kiláků do Kanady.
R: ZAmi 
ávidí divokým h
Emi 
usám,

jF 
ak mizí kd
G 
esi v dálc
Ami 
e,

F 
on zatím s
G 
edává t
Ami 
u sám,

v bD7 
otách ho zebou palc
G 
e.

3. Stará mu nadává, že se jen fláká,
a, nebejt tak střelená,
vdala se zamlada za lampasáka -
- zelená jak zelená.
4. Prej už v tom topení ňák ztrácí formu
a ona se za něj stydí,
to voják má jiskru a uniformu,
dovede líp potopit lidi.
R: .R:
I já zAmi 
ávidím divokým h
Emi 
usám,

jak dF 
ělaj' d
G 
o mraků d
Ami 
íru,

když pF 
oslouchám:"V
G 
ojíne, kl
Ami 
usám, klusám, klusám,

tu nejste nG 
a špacír
F 
G 
..
C 
."