Pavel Novák: Nádherná

1. A 
Já včera ještě 
E 
nosil blázna 
A 
šat 

D 
nevěřil jsem 
E 
na tu sladkou 
A 
vůni 

svět D 
otočil se 
E 
kolem osy 
C#mi 
jednou jeden
F#mi 
krát 

D 
teď už se mě 
E 
nemusíte na nic 
A 
ptát. 


R. NádherA 
ná, nádherná, nádher
E 
ná, 

nádherD 
ná lásko 
E 
postůj chvilku 
A 
dýl 

ty jsi D 
bílá tečka 
E 
nejněžnějších 
C#mi 
vět ty jsi 
F#mi 
květ, 

co sem D 
slét, tys můj 
E 
šestý světa
A 
díl. 


2. Šla městem, pestrý šátek za ni vlál 
a ve vlasech ji zahořela růže 
já chvilku šel jsem za ní, chvilku vedle ní jsem stál 
a v rozpačitém srdci oheň vzplál. 

3. Teď v zahradě snů svoji růži mám 
a na její slávu verše píšu 
na bílém břehu touhy stojí naší lásky stan 
a v něm tu svoji růži objímám.