Waldemar Matuška: Dráček Paf
============================

   D              F#mi   G            D
1. Tamhle někde v dálce, kde už nevím sám, 
      G         D         E             A
   je země plná pohádek a já je všechny znám. 
   D              F#mi    G                 D
   V jedné skalní škvíře, skryté v stéblech trav, 
   G          D       E     A      D
   žilo divné zvíře, dráček jménem Paf. 
   

R: Paf, to byl ten dráček, co stínů se bál, 
   měl prší nos a chodil bos a na mandolu hrál, 
   Paf, to byl ten dráček, co stínů se bál, 
   měl prší nos a chodil bos a na mandolu hrál. 
   

2. S jistým Vénou Součkem, kloučkem z Prahy 5 
   on denně chodil na lipo a na turecký med. 
   Hrávali si v písku a z růží měli hrad 
   a na okvětním lístku jak v lůžku mohli spát. 
   

R: Paf, to byl ten dráček...
   

3. Jednou vodní příval jim do té růže vnik 
   a z dráčka, co tam klidně spal je rázem námořník. 
   Vlajka letí vzhůru a 'sláva' volá dav 
   a vítat je jde sám pan král a Paf je z toho paf. 
   

R: Paf, to byl ten dráček...
   

4. Žel i kloučci stárnou a Véna jakbysmet, 
   on zradil dráčka pro pár pih dívky z Prahy 5. 
   Dráček zmizel s pláčem zas ve stínu skal 
   a já už nevím, co je s ním, ani jak to bylo dál. 
   

R: Paf, to byl ten dráček...