Edita Štaubertová: Zlaté střevíčky
==================================

        D
1. Moje střevíčky jsou jako ze zlata,
                                   A7
   když je mám, připadám si hrozně bohatá.
   Ty si vezmu jen v onen slavný den,
                               D
   až si sednem do kočáru ty a já.
   

2. Moje bílé šaty celé z hedvábí
   ty naráz všechny lidi kolem přivábí.
   Budu v onen den zářit tobě jen,
   až si sednem do kočáru ty a já.
   

                           Emi
Ref: Ach, jsou samé zlato, ach, ty stojí za to,
     A7                           D
     zlaté střevíčky na nohou, ty tolik krásné jsou.
                          Emi
     Jak se pěkně třpytí, jak se zlatem svítí,
     A7
     když ty střevíčky pěkně jdou
         D      A7  D
     tou zlatou uličkou.
     

3. Na své staré banjo nemám vůbec čas,
   je to dávno, co ztratilo svůj zlatý hlas.
   V onen slavný den bude nalezen,
   až si sednem do kočáru ty a já.
   

4. Moje sestra Luce a mladší bratr Ben
   budou krásní v těch černých šatech v onen den.
   Ale nejvíce zlaté střevíce,
   až si sednem do kočáru ty a já.
   

Ref: Ach, jsou samé zlato, ach, ty stojí za to...
     

5. Potom řeknu: "Sbohem, děti, musím jít,
   odcházím tam, kde věčně září slunce svit."
   Sen je vyplněn, přišel onen den,
   kdy si sednem do kočáru ty a já.
   

6. Všichni lidé budou mi hned závidět
   zlaté střevíčky i zlatých šestnáct let.
   Budu bohatá, celá ze zlata,
   až si sednem do kočáru ty a já.
   

Ref: Ach, jsou samé zlato, ach, ty stojí za to...
     
     Lá-la-la-la-la-la, lá-la-la-la-la-la,
     la-la-la-la-la-lá, la-la-la-la-la-lá.
     Jak se pěkně třpytí, jak se zlatem svítí,
     když ty střevíčky pěkně jdou
     tou zlatou uličkou.