Petr Hapka: Kocour se schoulil na tvůj klín
===========================================

                             C
1. Kocour se schoulil na Tvůjklín,
                 G    Ami
   u nohou spí Tidalmatin
   G C                   F
   v pozici lvů, co zdobíbanku.
                      C
   I sama noc má na kahánku,
                         Dmi
   jen Ty se ještě bráníšspánku
    Ami         G
   asíle starýchvín.
   
   Jak dlouho to však vydržíš?
   Už na kostele zlátne kříž...
   Ne, ani jeho svatá záře
   nenajde důlek do polštáře,
   natož pak obrys mužské tváře.
   A ty to dobře víš.
   

        F                  C
Ref.: Mákrásko s přetěžkýmivíčky,
      F                  C
      snad je Tvůj rytíř na cestách,
      F                    C
      snad si Tvou krajkou od spodničky
      Ami  Dmi  G C
      stíráprachnacestách.2. Až přes řeku a do strání
   se rozléhá Tvé volání.
   I Jonáš ve velrybím břiše
   by Tvoje slova musel slyšet,
   vždyť voláš tišeji, než tiše...
   Kdo se Ti ubrání?
   
   Vidíš však, nebo nevidíš,
   jak na kostele zlátne kříž?
   Ani ta jeho svatá záře
   nenajde důlek do polštáře,
   natož pak obrys mužské tváře...
   A den je blíž a blíž.
   

Ref.: Má krásko s přetěžkými víčky,
      kývou se, kývou misky vah.
      Na jedné krajka od spodničky,
      na druhé, na druhé víří prach.
      

3. I ve zvířeném prachu cest
   vidím Tě lampu k oknu nést.
   Tvá silueta ale bledne,
   kdo pohlédne, už nedohlédne...
   Snad ještě můra k lampě sedne -
   já však znám tu lest.
   

Ref.: Ach krásko, s přetěžkými víčky,
      i když má víčka tíží prach,
      tak po Tvé krajce od spodničky
      teď bych už nerad sáh!