Jarek Nohavica: Setkání s A. S. Puškinem
========================================

                 Ami         E7                      Ami
1. Co bylo, je pryč jednou provždy, a stesky jsou k ničemu,
                 C          G               C
   každá epocha má vlastní kulisy, herce i kus
         A7      Dmi       G                   Ami
   /: a líto mi je, že už nikdy se nepotkám s Puškinem,
                 E7                           Ami
   nezajdu si s ním na čaj do bistra U sedmi hus. :/

2. Dnes už nechodíme, jak zastara bosáci, naboso,
   řvou motory aut, my z oken sčítáme galaxie
   /: a líto mi je, že už po Moskvě nejezdí drožkáři
   a nebudou víc, nebudou, a to líto mi je. :/

3. Před tebou se skláním, má bezbřehá epocho poznání,
   a vzdávám ti hold, lidský rozume nad rozumem,
   /: a líto mi je, že jak dřív se i dnes bůžkům klaníme
   a na kolenou bijem hlavami o tvrdou zem. :/

4. Podél našich cest dlouhé aleje vítězných praporů,
   náš boj za to stál, my máme vše, za co šli jsme se bít
   /: a líto mi je, že se stavějí pomníky z mramoru
   a vyšší než my, vyšší než veškerá vítězství. :/

5. Co bylo, je pryč, vyjdu ven na špacír, koukám: noc je tu,
   vtom zničehonic vedle arbatských vrat u vody
   /: stojí drožkář a kůň, a pan Puškin jde po prázdném prospektu,
   já krk za to dám, zítra že se něco přihodí ... :/