Rózi: [Ami]Agnes, [Cmi]vzbuď se, [E]otevři [Ami]oči, [Ami]není to [Cmi]Ostrovan, je [E]horší než [Ami]lid. [Ami]Každou [Cmi]chvíli sem [E]otec vkr[Ami]očí, to pak by [F]nenašel do smrti [Ami]klid. Agnes: [Ami]Nemůžu [Cmi]přece [E]poručit [Ami]citům, [Ami]tys nevi[Cmi]děla ten [E]temný [Ami]zrak? Rózi: [Ami]Nesmíš [Cmi]propadnout [E]černému [Ami]mýtu. Agnes: Můj cit se [F]nevzbudil přece jen [Ami]tak. Rózi: [Dmi]Agnes, Agnes, [Ami]kam jsi oči dala, [Dmi]komu [Ami]jsi to [E]duši zapro[Ami]dala? Černá, černá je řeka osudu, nedělej našemu rodu ostudu. Hezký, hezký jsou i jiní muži, místo jedu přinesou ti růži. Kolik, kolik jich jen tvou ruku chtělo, vraždili by pro tebe jen kdyby se to smělo. Agnes: Kašlu na všechny, kdo pod oknem stojí, jako psi se trapně o kost rvou. Chci jen toho, kterého se bojí, jen ten získal přízeň mou. - + --> Rózi: Ten muž za odměnu smrt do města nosí, nic o něm nikdo neví, má šat žebráka. Pusť ho z hlavy, tvá sestra tě prosí, ty nejsi žena lecjaká. Rózi: [Dmi]Agnes... Agnes: ...Rózi, [Ami]jestli mě máš ráda, [Dmi]nech můj [Ami]osud [E]jenom v rukou [Ami]mých. Rózi: [Dmi]Vina, vina i [Ami]na mou hlavu padá, [Dmi]že já ráda [Ami]splním to, [E]co máš na [Ami]očích. Obě: Sestry, sestry vždy při sobě stojí, umřít může jedna pro druhou. Stejná, stejná, stejná krev nás pojí. Agnes: [Dmi]Já mám ráda [Ami]sestru svou. Rózi: [E]A já zas tu [Ami]svou.