[F][G][C][F][E] 1. Jak je to h[Ami]ezké, kd[G]yž se n[E]ěkdo ž[Ami]ení, jak je to sm[F]utné, kd[Dmi]yž se n[(G)]ěkdo vd[G]ává, gumový kotouč b[Dmi]ije do hraz[E]ení, chybějí br[Ami]anky, n[E(G)]ikdo n[(E)]epřihr[Ami]ává. V ruině f[C]asád, skrytých za leš[G]ení, zestárlí ml[(G7)]adí z[F]a kvart[(G7)]ýr a str[C(Ami)]avu, vlečem se č[G(Dmi)]asem, zp[Dmi(G7)]ola uduš[E]eni v tekutých p[Ami]íscích g[E(G)]ubernijních mr[Ami]avů. 2. Zabouchli dveře? Dereme se zadem, zakleti v Knize lesů, vod a strání, nařvaná tlama hlásá za výkladem, že konec snů je koncem milování. Gumový kotouč bije do hrazení, není-li v kapse, nikdo nerozdává, ne, není hezké, když se někdo žení, ne, není smutné, když se někdo vdává. + ---> 3. Být špatným hercem - nad to v světě není: není-li dramat, stačí operetka, gumový kotouč bije do hrazení, nelze-li zkraje - tedy odprostředka. Husita spílá obrněným vozům a čas si žádá ledakterou hlavu, zbudeš-li bez ní - k čemu je ti rozum v tekutých píscích gubernijních mravů? 4. Lešení skrývá paranoiu fasád, žvanění tupců místo rozhovoru, než v klidu zdechneš, nezbývá než nasát, utopit zbytek odvahy a vzhůru. Vyplníš jméno, místo narození a sumu cifer, jež se nepřiznává, tak už to bývá, když se někdo žení, tak už to bývá, když se někdo vdává. 5. Ze školy děti nesou vysvědčení, zdalipak tuší, o čem se ti zdává, když v noci žehlíš, stárnouc nad pečení? O troše lásky, jíž se nedostává? Nakoupíš chleba, vodu po holení a zapřeš víru, jež se nevyznává, tak už to bývá, když se někdo žení, tak už to bývá, když se někdo vdává. 6. Mlčení skrývá paranoiu žití, mlčíš a zdobíš okna pro oslavu, víc nežli duše platí živobytí v tekutých píscích gubernijních mravů. Z bouřlivé vášně letmé pohlazení, němota padá na zamrzlou vodu, gumový kotouč bije do hrazení a jen pár týdnů zbývá do rozvodu.