- 1. Kd[Ami]ybych se narodil př[Dmi]ed sto lety v[F] t[E]omhle m[Ami]ěstě[Dmi],[FEAmi] - u Larischů na zahradě t[Dmi]rhal bych květy[F] sv[E]é nev[Ami]ěstě[Dmi],[FEAmi] - m[C]oje nevěsta by b[Dmi]yla dcera ševcova - z d[F]omu Kamiňskich [C]odněkud ze Lvova, - kochal bym ja i p[Dmi]ieščil, ch[F]yb[E]a lat dw[Ami]ieščie[Dmi].[FEAmi] + 1. [Ami]Kdybych se narodil [Dmi]před sto lety [F][E]v tomhle [Ami]městě, [Dmi,F,E,Ami] + u Larischů na zahradě [Dmi]trhal bych květy [F][E]své ne[Ami]věstě, [Dmi,F,E,Ami] + [C]moje nevěsta by byla [Dmi]dcera ševcova + [F]z domu Kamiňskich [C]odněkud ze Lvova, + + i [Dmi]pieścił, [F]chy[E]ba lat [Ami]dwieście [Dmi,F,E,Ami] + 2. Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna, nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona, mluvila by polsky a trochu česky, pár slov německy, a smála by se hezky, jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná. + 3. Kdybych se narodil před sto lety, byl bych vazačem knih, u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral bych, měl bych krásnou ženu a tři děti, zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti, celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století. + 4. Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době, u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě, tramvaj by jezdila přes řeku nahoru, slunce by zvedalo hraniční závoru a z oken voněl by sváteční oběd. + 5. Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká, bylo by léto tisíc devět set deset, za domem by tekla řeka, vidím to jako dnes: šťastného sebe, ženu a děti a těšínské nebe, - ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká, - n[Ami]a na na[Dmi] ...[FEAmiDmiFEAmi] + ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká [Dmi,F,E,Ami,Dmi,F,E,Ami]na na na...