- A1. [Cmaj7]Napsal jsem si píseň,[Ami7] je to píseň tato, + 1. [Cmaj7]Napsal jsem si píseň,[Ami7] je to píseň tato, [Dmi7]melodie nic moc, [G7]ani slova žádné zlato, napsal jsem ji jen tak, z radosti a štěstí, že už zase mohu, nikdo nehrozí mi pěstí. - - B1. Píšu co [Cmaj7]chci, co se mi [Ami]chce, co mé srdce [Dmi7]žádá, [G7] + + R: Píšu co [Cmaj7]chci, co se mi [Ami]chce, co mé srdce [Dmi7]žádá, [G7] a pan kritik, hudební znalec, z toho strádá. - Já ho chápu, já mu rozumím, - já jinak písně skládat neumím, - možná že umím, ale nechci, - možná jsem propadl v poslední lekci. + Já ho chápu, já mu rozumím, já jinak písně skládat neumím, + možná že umím, ale nechci, možná jsem propadl v poslední lekci. - Propadl pozlátku peněz a slávy, - jenže co s tím, když mě to tak baví, + Propadl pozlátku peněz a slávy, jenže co s tím, když mě to tak baví, milý pane, promiňte že hraju, já se kaju. Promiňte všichni, domácí i cizí, já už mizím, zvolna mizím. - - A2. Napsal jsem si píseň, sloku, refrén, sloku, + + 2. Napsal jsem si píseň, sloku, refrén, sloku, tak nějak to dělám už třicet pět roků, Celé dlouhé roky, v levné masce barda, hraju si a zpívám a bavím se jak malý Jarda. - - B2. Hraju co chci, co se mi chce, co mé srdce žádá, + + R: Hraju co chci, co se mi chce, co mé srdce žádá, a pan kritik, hudební znalec, z toho strádá. - Pro něj jsem šejdíř, pro něj jsem kujón, - pro něj jsem prošlý slepičí bujón, - pro něj jsem bluma spadlá z višně, - děvkař a frajer tvářící se pyšně. + Pro něj jsem šejdíř, pro něj jsem kujón, pro něj jsem prošlý slepičí bujón, + pro něj jsem bluma spadlá z višně, děvkař a frajer tvářící se pyšně. - Zhouba národa, špatný vzor, - krycí jméno Never more, + Zhouba národa, špatný vzor, krycí jméno Never more, promiňte všichni, že ještě hraju, já se kaju. Promiňte všichni, domácí i cizí, já už mizím, pomalu mizím.