1. Hodláš-li, [A]lásko, přijít za mnou až [E]zítra,třeba bude už [Hmi]pozdě, jsem jen [D]hromádka kostí a shluk [A]bílkovin a [Hmi7]naježené rakety mi [D]míří rovnou do slabin a také na mou [A]hlavu,a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se [E]jitra, a o sebe se se mnou [Hmi]rozděl,než [D]přiletí nějaký mimozemšťan [A]od novin a [Hmi7]začne spočítávat kapky krve [D]jako plody jeřabin a podá o tom [A]zprávu. Rf. A pak [A]na titulní [F#mi]stránce [E]Vesmírného [A]kurýra vyjdou repor[F#mi]táže o [E]tom, jak Zem [A]umírá, generálské [Dmaj7]prýmky, velvyslancův [Cmi]žaket, [E]exkluzivní [D]snímky nablýskaných [E]raket s různými [A]emblémy, [Hmi][E]jó, to bude [Hmi]príma [A]článek,[Hmi][E] [Hmi]Země srovnaná se [A]zemí,[Hmi][E][Hmi]plus přiložený [A]plánek. [Hmi][E] 2. Byl jsem vhozen do života bez toho, že by se mě ptali, a bez toho, že by se mě někdo zeptal, budu zase vyhozen, a tak prosím jenom o jedinou malou úsluhu: netvrďte mi do očí, že jednáte z mé vůle, že tohleto všechno je i moje přání, svět je brouk hovnivál, který svou kuličku válí jako v hypnóze a pěkně dokolečka dokola a pěkně po kruhu, až se mu hlava zatoří, tak vyhrabe si v zemi důlek,že tam přežije to bombardování. Rf. A pak na titulní stránce... 3. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou už zítra, může být už pozdě, nikdo nás neposlouchá, poslouchejme sebe, jak se naše srdce hlásí: ještě chvíli, ještě moment, ještě vteřinu, ach, tady na zemi,a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra a o sebe se se mnou rozděl,cítím, že nebudu mít strach, když budu ležet vedle tebe a tak najdou nás za milión roků asi návštěvníci z vesmíru a přikryjí nás kamením. Rf. + mohyly, mohyly kamenů všechno mlčky přikryjí,i miliardu Romeů, i miliardu Julií ...