1. Chl[Ami]adná jsou d[Dmi]ubnová r[Ami]ána,[Dmi] z[Ami]e slunce je v[Dmi]idět jenom k[C]ous[E7]ek, v[Ami]e flašce [Dmi]od Cinz[Ami]ana[Dmi] [Ami]úhoři, [G]úhoři tř[Ami]ou se. R: Vš[Dmi]ichni moji zn[Ami]ámí teď sp[F]í, sp[Dmi]í, sp[E7]í doma s manželkami, z[Dmi]ůstali jsme s[Ami]ami - j[E7]á a j[Ami]á. Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy, č[Dmi]erná je barva, kterou m[E7]ám teď nejrad[Ami]ěji, jó, je to bída, je to bída, hledal jsem ostrov jménem Atlantida [Dmi]a našel vody, vody, v[E7]ody, vody, vody habad[Ami]ěj. 2. Kdyby měl někdo z vás zájem, uděláme velikánský mejdan, projdeme tam a zpět rájem a svatý Petr bude náš strejda. R: .3. Pod okny řve někdo: kémo, každý správný folkáč nosí vousy, já umím jen písničky v E moll a prsty jsem si až do masa zbrousil, protože: R: Všichni moji známí teď spí, spí, spí doma s manželkami, zůstali jsme sami - já a vy. Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy, černá je barva, kterou mám teď nejraději, jó, je to bída, je to bída, hledáme ostrov jménem Atlantida a nacházíme vody, vody, vody, vody, vody, vody, vody, vody, vody, vody, vody, vody, vody, vody, vody, vody, vody, vody habaděj.