#. [Emi]Nosíme z módy [Ami]kopretiny, [Emi]čímž okrá[H]dáme [Emi]stáda [H7] a [Emi]vůl, kdys' jméno [Ami]obětiny, [Emi]je titul [H7]kama[Emi]ráda, [Ami]na obou nohách vietnamku [Emi]a jako komfort [H7]hlavu, [Emi]na klopě placku [Ami]jak psí známku - [Emi]znak [H7]příslušnosti k [Emi]davu. I naše [Ami]generace má svoje [D]prominenty, program je [G]rezignace [Ami]a facky [H7]argumen[(H)]ty, potlesk je k [Emi]umlčení a pískot [Am]na pochvalu a místo [C]přesvědčení jen pití [H]piva - z žalu. #. Pod zadkem stránku Dikobrazu, vzýváme zlatý tele, sedáme v koutcích u obrazů, čekáme Spasitele, civíme lačně na měďáky, my - Gottwaldovi vnuci, a nadáváme na měšťáky, tvoříce Revoluci. I naše generace má svoje kajícníky a fízly z honorace a skromné úředníky a tvory bez svědomí a plazy bez páteře a život v bezvědomí a lásku - k nedůvěře. #. Už nejsme, nejsme to, co kdysi, už známe ohnout záda, umíme dělat kompromisy a zradit kamaráda a, vděčni dnešní realitě, líbáme cizí ruce a jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce. I v naší generaci už máme pamětníky a vlastní emigraci a vlastní mučedníky. Rec: [Emi]A s hubou rozmlácenou dnes [H7]zůstali jsme [Emi]němí, ne, nejsme na kolenou - ryjeme [H7]držkou v [Emi]zemi! [Emi6]