[Dmi, B7, A] 1. Do čtverce [Dmi]patia stín [B7]padá [A7]mezi [Dmi]slova, mlčíme [F]ty i já, pak [C]promluvíme [Dmi]znova, život je [Gmi]prožitý a v [C]rohu mlčí [Dmi]běsi,[B7] mluvíme [Dmi]já i [B7]ty, a [A]nerozumíme [A7]si. [Dmi] 2. Zšeřelou krajinou jde žebrák žití mého, já myslím na jinou, ty myslíš na jiného, zraněný pária a pýcha baronesy, mluvíme ty i já, a nerozumíme si. ®: Dva [C]u jednoho stolu nad vázou s květinami, dvě [Gmi]písně, lhané v mollu - dvě [Dmi]lodi mezi krami, a [B]slina z dračí tlamy ve [Dmi]sklínce alkoholu, tím [B]více jsme tu sami, čím [A]déle jsme tu spolu, ta da da ...[B7, Gmi, A, A7, Dmi, B7, Gmi, A, A7, Dmi7/6] 3. Za řevem diskoték a světa,kde se vraždí, jsme blízko na dotek, a přece oba za zdí, myslíce na city, jež byly kdysi kdesi, mluvíme já i ty, a nerozumíme si. 4. Za slovy slova jdou a nevydají větu, pod tlící hromadou nedarovaných květů, dekretů na byty a dýchaného smogu mlčíme já i ty v dvojitém monologu. ®: Jen slina z dračí tlamy ve sklínce alkoholu, tak neskonale sami, tak nekonečně spolu, dva u jednoho stolu, dvě lodi mezi krami, je předaleko k molu a temno nad vodami, ta da da ...