1. [Ami]Ta dívka u oltáře, co pohled tvůj teď váže skrýt [G]závist zkouší za [Ami]vlastním bohatstvím. - Má [Ami]krásu, moc I skávu, přesto vidíš, že se trápí, - když tvář [G]zakrývá jí závoj z [Ami]černejch pavučin. + Má krásu, moc I slávu, přesto vidíš, že se trápí, + když tvář zakrývá jí závoj z černejch pavučin. R: [Ami, G, Ami, Ami, G, Ami]Áá… 2. Proč přišla takhle zrána a co si žádá u pána, že svíčku drží v dlaních, tiše obchod nabízí. Bože vyslyš moje přání, jak neřekneš svý ANO mi, tak ďáblu ruku podám, když mi pomoc přislíbí. R: Áá … 3. No jen řekni, dám ti to co chceš, já věřím, ty to dokážeš, slib krví potvrdím, jen dej ať nikdo nemá víc. Mě pálí, když je kdokoli s víc štěstím se vším cokoli, co zrovna nemám já, ať radši sama nemám nic. R: Áá … 4. Teď otáčí se s nevolí, jak ďáblu podpis zabolí, už do rysů jí kreslí vrásky z duše šedivý. Pak konečně k nám promluví, skřek havraní tu zakrouží a mezi námi hledá, svoji oběť vybírá. Když ne mě radši nikomu a slova nejsou k ničemu, to slečna závist vstoupila zas do někoho z nás. R: Áá …