1. [Ami]Naše krásná [Emi]zahrád[Ami]ko, [C]zalejvaná [G]po[Ami]tem, [Ami]uvadla jsi [Emi]zakrát[Ami]ko [C]za železným [G]plo[Ami]tem. [Dmi]Uvadla jsi, zrezi[Ami]věla, [G]co se s tebou sta[C]lo, [Ami]beranici s [Emi]dýmkou v [Ami]zubech, [C]na lidi se [G]řva[Ami]lo. 2. Naše krásná zahrádko, zalejvaná krví, netušil, jak zakrátko, bolševik se zmrví. Jednou v tobě kvetly stromy jak naděje v nás, jaro přišlo nakrátko, potom z kremlu mráz. - R: [F]Dvacet a dvacet je[C]čtyrycet, je [G]lepší se k tomu [C]nevracet, + R: [F]Dvacet a dvacet je [C]čtyrycet, je [G]lepší se k tomu [C]nevracet, o [F]tom, co ste nám [C]provedli, my [Ami]jenom kecat [Emi]doved[Ami]li. 3. Naše krásná zahrádko, zalejvaná vztekem, kradli, žrali, chlastali, odcházejíc s břekem. Teplej podzim, krátká zima, jaro je tu znova, rudá knížka nehodí se, musíme ji schovat. R: Dvacet a dvacet je čtyrycet .... 4. Naše krásná zahrádko, už nemusíš se bát, naučí se syneček hospodařit snad. A až zas budeš dýchat volně a narovnáš se v zádech, pozor aby nedozrály rudý třešně v sadech.