- R: Jestli j[(D)]si, tak se mi ozvi, jestli j[(G)]si, dej mi to z[(D)]nát, - jestli jsi, tak se mi[(Hmi)] ozvi, já budu [(A)]rád, - není to nic [(D)]moc, když nejsem si [(Hmi)]jistý, - není to nic [(G)]moc, když lítám v tom [(D)]sám, - není to nic moc, když kabát [(G)]bez knof[(A)]líků [(D)]mám. - R: .1. - J[Hmi]á šel jsem kr[G]aj, kraj byl p[D]lný kamen[A]í, + R: Jestli j[D]si, tak se mi ozvi, jestli j[G]si, dej mi to z[D]nát, + jestli jsi, tak se mi[Hmi] ozvi, já budu [A]rád, + není to nic [D]moc, když nejsem si [Hmi]jistý, + není to nic [G]moc, když lítám v tom [D]sám, + není to nic moc, když kabát [G]bez knof[A]líků [D]mám. + R: + 1. J[Hmi]á šel jsem kr[G]aj, kraj byl p[D]lný kamen[A]í, p[Hmi]oznal, že šp[G]atně četl js[D]em tvá znamen[A]í, m[Emi]ožná jsem n[G]eviděl, co [D]uvidět jsem m[A]ěl, m[G]ožná jsem v[A]ůbec špatně š[D]el[A]. - R: .2. - Ptal jsem se známých, ale nikdo nevěděl, + R: + 2. Ptal jsem se známých, ale nikdo nevěděl, našel jsem židle, na nich nikdo neseděl, v úřadech neřekli, na poštách mlčeli, možná, že věděli a nesměli. - R: .R: + R: R: + není to nic moc, když kabát b[G]ez knofl[A]íků m[D]ám[G] .[D]..[A][D]