1. Př[C]icházím už d[F]o l[C]et p[F]án[C]a Kr[G]ist[C]a, začínaj' mě b[F]ol[C]et r[F]ůzn[C]á m[G]íst[C]a. C[F]ítím bolest v k[Bb]ost[F]ech vžd[Bb]y, kd[F]yž l[C]ej[F]e, m[C]áme po rad[F]ost[C]ech, l[F]ásk[C]o, zl[G]e j[C]e. [F]Umíraj' mi b[Bb]uňk[F]y, t[Bb]o js[F]em d[C]op[F]ad, n[C]emůžu pít tr[F]uňk[C]y, k[F]urn[C]íkš[G]op[C]a. R: P[G]enze je daleko, ml[F]ádí v čud[C]u, pl[F]ápolá moje svíc[C]e, j[Dmi]ak dlouho ještě tu str[G]ašit budu, je mi tř[C]iatřicet.[F][G] 2. To je konec srandy, konec smíchu, musím nosit kšandy kvůli břichu. Pod džínama spodky svého ujce, místo flašky vodky piju juice. Knedlo-vepřo-zelo snad mě spasí, zvedá se mi čelo, padaj' vlasy. R: .3. Holky-mladý koně furt mě lákaj', já jsem ale pro ně stará páka. Tak jsem zvolna vstoupil v druhou půlku, už abych si koupil bílou hůlku. Díky těm svým rokům více chápu, ale když usnu na boku, tak děsně chrápu. R: + třiatři-, třiatřicet.