Intro: [Emi,Edim,Emi,H7] #. [Emi]V rohu [Edim]náměstí, [Emi]kousek [D7]od nádraží, [Emi]pod černým [D7]baldachýnem [G]ko[A]mínem [H]vytvořeným, [Emi]němá [Edim]bolestí [Emi]stála [D7]nad drenáží [Emi]Madona s [D7]mrtvým synem [Emi]umučeným. #. Stála zmatená nenadálým hlukem, na ruce déšť jí padal jak slzy velekněze, trochu zděšená podnapilým plukem, [Emi]co vůbec [D7]nevy[G]pa[A]dal [H7]na vítěze. - R: [Emi]Stojíce [D7]u Piety [Emi]kouřili [D7]cigarety [Emi]a šnapsem [D7]žízeň hnali [G]kilo[A]metr [H]klusem, [Emi]kuplety z [D7]kabaretu [Emi]zpívali [D7]pro Pietu, [Emi]a když je [D7]dozpívali, [G]otřás[A]li se [H]hnusem. - + ---> #. Měli monstrance cestou nakradené a snímky pro rodiny, jež léta neviděli, místní sebrance, válkou nakažené, tu trochu zeleniny záviděli. #. Holky z ulice trochu pomuchlali a pak jim zaplatili držadlem bajonetu, sklady munice pečlivě zavírali, a pak se posadili pod Pietu. - <-----> + R: Sedíce pod Pietou cpali se omeletou, hlasitě nadávali na pitomou nudu, čmárali po Pietě pozdravy Mariettě, kterou si půjčovali, neznajíce studu. #. Jednu neděli polní zabalili, poslední pohlednici příbuzným odeslali, potom odjeli, aniž zaplatili, na cestě železnicí usínali. #. Nikdo neplakal, nikdo nelitoval, nikoho nebolelo, že jeli bez loučení, někdo přitakal, jiný poděkoval, nikomu nescházelo poroučení. R: A jenom pod Pietou holčičku pětiletou písmena zaujala načmáraná křídou, [Emi]číst se však [D7]neučila, [Emi]tak nápis [D7]pohladila, [Emi]písmena rozmazala, zbytek umyl déšť, zbytek umyl déšť, zbytek umyl déšť [Enu6, Emi9/6]