1. J[Ami]el krajem divný kn[C]íže,[Ami] a ch[G]rpy povadl[Ami]y, když z prstů koval mř[C]íže[Ami] a z paží zábradl[E]í, - /: on z vl[Ami]asů pletl dr[G]áty, m[Ami]ěl kasematy z dl[G]an[F]í,[E] + /: on z vl[Ami]asů pletl dr[G]áty, m[Ami]ěl kasematy z dl[G]an[F]í,[E][Am] [Ami]a hadry za broká[G]ty, zl[Ami]á sl[G]ova místo zbr[Ami]aní. :/ + 2. Kam šlápl, vyrůstaly jen ocúny a blín, když slzy nezůstaly, tak pomohl jim plyn, /: hnal vítr plevy z polí a Kristus křičel z kříže, když rány léčil solí ten prapodivný kníže. :/ + ---> 3. On pánem byl i sluhou, a svazek ortelů si svázal černou stuhou, již smáčel v chanelu, /: a hluchá píseň slábla, když havran značil cestu, již pro potěchu ďábla vyhlásil v manifestu. :/ + 4. Měl místo básní spisy a jako prózu mor a potkany a krysy a difosgen a chlor, /: měl klobouk z peří rajky a s důstojností snoba on vymýšlel si bajky, v nichž vítězila zloba. :/ + 5. Měl pendrek místo práva a statky pro gardu, v níž vrazi řvali sláva pro rudou kokardu, /: on lidem spílal zrádců, psal hesla do podloubí, v nichž podle vkusu vládců lež s neřestí se snoubí. :/ + 6. Dál kníže nosí věnce tou zemí zděšenou, on strach má za spojence, jde s hlavou svěšenou /: a netuší, že děti z té země, v které mrazí, prostě a bez závěti mu jednou hlavu srazí. :/