#. [Ami]Země je rudá od krve [G]a mlčí stromy v [Ami]Nazaretu, dnes naposled i poprvé - [G]jak v neskutečném [Ami]kabaretu, [C]jsme příliš slábi ve víře, [Ami]byť třeba [G]Krista [F]na kříž [E]vlekou, [C]vždyť zabijí-li pastýře, [Ami]pak se i [G]ovce [Ami]rozutekou. #. Kříže se tyčí k měsíci a trny zdraví Mesiáše, v zahradě pějí slavíci, je noc, jež čeká na Jidáše, měsíc se třpytí perletí, a třeba věrnost přísaháme, teď podruhé i potřetí Krista i sebe zapíráme. Rec: Zapřeme poprvé - ruce se dosud chvějí, zapřeme podruhé, chválíce beznaději, potřetí zapíráme už jen tak, ze zvyku, a slzy polykáme, pláč místo výkřiku. #. Země je rudá od krve, kokrhá kohout v Galileji, vždy znovu a vždy poprvé prosíme s Petrem o naději, jsme příliš slábi ve víře a svatou pravdu na kříž vlekou, [Ami]vždyť zabijí-li pastýře, [G]jsme ovce, jež se [Ami]rozutekou ...