(CAPO II) 1. Vst[G]ávej, holka, b[Ami7]ude r[Hmi7]áno k[Ami7]alný jako M[D]etuj[G]e. Zahraju ti na piáno, jen co zjistím, kde tu je. J[Emi]edno stojí t[Ami]amhle v k[Emi]outě[Ami] b[D7]ez pedálů, b[A7]ez kláv[D7]es. V t[G]omhle jednou p[Ami7]ovezo[Hmi7]u tě f[Ami7]unebráci př[D]es náv[G]es. 2. Báby budou mlíti pantem, chlapi bručet pod kníry: "Tahala se s muzikantem, proto tyhle manýry." Housle budou svými trylky opěvovat tichounce, všechny tyhle horký chvilky ve studený garsónce. ---> 3. Pak na dráty telefonní jako noty na linky sednou hvězdy, které voní jak rumový pralinky. Z nich ti potom loutna s flétnou naposledy zahraje, že se naše duše střetnou hned za bránou do ráje. 4. Vstávej, holka, bude ráno kalný jako Metuje. Zahraju ti na piáno, jen co zjistím, kde tu je. Dopij tenhle zbytek rumu, ať je zase veselo, jsme tu spolu z nerozumu, tak co by nás mrzelo.