Zajíkl[C]á, bázliv[C9]á, věčně s[F]e jen usmív[Fmi]á, omlouv[Cmaj7]á se židli[A7], má-li usedn[Dmi]out,[A7][Dmi] každým sl[F]ůvkem ji p[Fmi]oplašíš a v[C]e všem tuší m[A7]yš, sv[Dmi]ět má z[G]a temný k[C]out[A7].[Dmi][G+] Podzim[C]ek za měst[C9]em leká j[F]i svým šelest[Fmi]em, v kavárn[Cmaj7]ě se bojí m[A7]alý čaj si d[Dmi]át,[A7][Dmi] n[F]ikdo mi za ni neruč[Fmi]í, u[Cmaj7]mře mi v náruč[A7]í, až jí ř[Dmi]eknu: m[G+]ám tě r[C]ád ...