1. [C]Měsíc snílek [F]stoupá nad [C]skalou a zpívá si svou píseň poma[G]lou, je [C]podobná té, co jsem složil [F]sám, tak [G]poslouchej a nehleď k hodi[C]nám. R: Jako [C]kotě si příst a víčka mít zavřená [F]úna[C]vou, málo je míst, kde staré lásky [D7]naráz upla[G]vou, [C]jedním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už [F]znát, že jak kotě si příst a [C]víčka mít zavřená [G]chtěl bych [C]rád. [F][C][G] 2. Dnešní noc je stokrát ztřeštěná a doznám, že jsem šťastný, že tě mám, už vítr vlahý stopy bázně svál, tak můžu říct, co léta jsem si přál. R: 3. Nevyznám se příliš v lichotkách a občas se tak stydím, že bych plách', za blízký strom se ukrýt, a pak vím, že bych šeptal, ovšem hlasem dunivým: R: C F C F C F C F *: [C]Tap ta [F]da ...[C] [F] [C] [F] [C] [F]