1. [C] Míle a [F]míle jsou [C]cest které [Ami] znám, jdou [C]trávou a [F]ůbočím [G]skal, jsou cesty zpátky a jsou cesty tam já na všech chci s vámi stát. Proč ale blátem nás kázali vést a špínou nám třísnili šat... R: To [F]ví snad jen [G]déšť a [C]vítr kolem [Ami]nás, ten [F]vítr co [G]právě začal [C]vát. 2. Míle a míle se táhnou těch cest a dál po nich zástupy jdou. Kříže jsou bílé a lampičky hvězd jen váhavě svítí tmou. Bůh ví, co růží jež dál mohli kvést spí v hlíně těch práchnivých blat... R: To ví snad... 3. Dejte mi stéblo a já budu rád i stéblo je záchranný pás. Dejte mi flétnu a já budu hrát a zpívat a ptát se vás: proč jen se účel tak rád mění v bič a proč že se má člověk bát ? R: To ví snad ...