1. [E]Krajina [A]posedlá [E]tmou, krajina [A]posedlá [E]tmou, vzpomínky [A]do sedla [E]zvou, vzpomínky [A]do sedla [E]zvou, nutí mě vrátit se [H7]tam, nutí mě vrátit se tam, kde budu navěky sám, kde budu navěky sám, kde místo úsměvů [E]tvých [G#]čeká jen řada snů [A]zlý[Ami]ch, namísto lásky nas [E]dvou, namísto [A]lásky nás [E]dvou, krajina [H7]posedlá [E]tmou, krajina [A]posedlá [E]tmou. 2. Když západ v očích mi plál, když západ v očích mi plál, s tebou jsem naposled stál, s tebou jsem naposled stál, i když jsi čekala víc, i když jsi čekala víc, přijel jsem tenkrát ti říct, přijel jsem tenkrát ti říct, že mám tě na každý pád jedinou na světě rád, a pak jsem zase jel dál, a pak jsem zase jel dál, když západ v očích mi plál, když západ v očích mi plál. 3. Proč jsem se vracel tak rád, proč jsem se vracel tak rád, proč jsem měl touhu se smát, proč jsem měl touhu se smát, když cestou řekli mi: Joe, když cestou řekli mi: Joe, ta nikdy nebude tvou, ta nikdy nebude tvou, že láska zmizí jak dým, to dneska proklatě vím, jedno však musím se ptát, jedno však musím se ptát, proč jsem se vracel tak rád, proč jsem se vracel tak rád?