1♂. [Emi]Tam v bílé plá[D]ni [G]stín za svítání [H7]skráň s pláčem sklání, [Emi]prázdnou má [H7]tvář [Emi]květ šípku v dlani, [C]trn, jenž ji zraní [G]má paní, [H7]byl jsem [Emi]lhář, [D]lump a [Emi]lhář Vy teď [G]sčítáte růži [D]lítost a hněv [Emi]na bibli v kůži [H7]krůpěj, snad krev [C]tam v bílé plá[D]ni [G]stín váš se sklání [H7]nad svit jak nad ra[Emi]kev[D, Emi] 2♀. Tam v bílé dálce kde v jaké válce můj pane, král chce z vás kůži dřít s kým v noci bdíte, zda ještě víte k nám zpátky kudy jít, blátem jít Že vás dál ráda mám, krev šípku chci smýt dál věřit vám, lež lží nechat být tam v bílé dálce kde v jaké válce král chce z vás kůži dřít ---> 3♂. Jsou bílá ticha, kdy člověk slýchá jak steskem dýchá obzor i zem říkám sám sobě: kdy, v které době ten příběh prožil jsem, žil-li jsem Řetěz skřípe mi v snech, most vzhůru jde zas skřípot a vzdech - zbyl skřípot, ten v nás jsou bílá ticha, kdy srdce slýchá jak steskem dýchá čas