CAPO I 1. [Ami]Já oslí kuklu [C]mám, k mým rolničkám patří sm[G]ích, a smích slyším vš[F]ude znít, jak pr[E]ocházím světem [Ami]tím, světem, který [C]rád tak se chválí sám, že jen k [G]bláznům [F]mám [E]důvěru [Ami]jít. R: [C]Drápy skal, bytosti [G]bez duší, [Ami]svět přízraků, mlčení [E]moruší, v ovzduší [F]kouzel, čar zahlédnu [C]pokaždé ten tvar, [E]svůj vlastní škleb, zrcadla stř[Ami]ep, [E]kejklířův [Ami]zmar. 2. Pár frašek umím hrát, a k oslavám patří žert a čert je má figura, ta nestvůra, kterou dám rozhřešení vám - vrahům, nevěstkám, úspěch mám a svět je, jak má být. R: [Ami]Bůh ví, že [C]mám už s maskou srostlou tv[G]ář, věru [Dmi]mám, [Ami]stín v duši, věčný str[C]ach, vždyť i ve fraškách, co mám [G]rád, se [F]vás [E]začínám [Ami]bát.