[C]Bez tebe mám [G]jenom chvíli [C]dlouhou, naplněnou [G]spoustou divnejch [C]snů, v nich [F]starý [C]kostel [G]modlí [Ami]se mou [G]touhou [C]a já prosím: [F]nechte zvony [G]znít. Chtěla bych znát píseň hrozně dlouhou, vyzpívat v ní samotu svých snů, tys naučil mě polovinu pouhou a já prosím: nechte zvony znít. ®: [Emi]Jen zvony ví, co jsi mi [Ami]vzal, [D]jen zvony ví, co bude [G]dál. Přijde jednou skladatel a básník, kterej umí sto divnejch snů žít, má píseň bude růst jak křehkej krápník a já prosím: nechte zvony znít, - [C]a já prosím: [F]nechte zvony [G]znít, - [C]a já prosím: [F]nechte zvony [G]znít. + [C]a já prosím: [F]nechte zvony [B]znít[G], + [C]a já prosím: [F]nechte zvony [B]znít[G]. ®: